21. století nasadilo raketové životní tempo. Vytvořilo tak ideální živnou půdu pro hrozbu známou jako chronický stres. Jak náš organismus na takový podnět reaguje? Můžeme se na tuhle formu stresu adaptovat? A do jaké míry nám zasahuje do života, včetně toho sportovního?
Není stres jako stres
Skutečně existuje značný rozdíl mezi dlouhodobým (chronickým) a krátkodobým (akutním) stresem, s nímž se lidé setkávali od nepaměti, ať už při lovu či boji s nepřítelem. Stresová reakce organismu v mnoha ohledem pomáhala našim předkům přežít. Byly to právě obratem vyloučené hormony (zejména adrenalin), které zajistily energii a koncentraci potřebné k útoku či útěku. Krátkodobá stresová reakce se tak odehrála obvykle v řádu několika minut.
To je na hony vzdálené stresu dlouhodobému, který nás drží ve svých spárech řadu dní, týdnů či dokonce měsíců. Není divu, že s sebou přináší i mnoho negativních projevů, které nepříznivým způsobem zasáhnou jak fyzické, tak psychické zdraví. Hormonální bouře, která se při akutní stresové reakci rychle přežene, se dá při chronickém stresu přirovnat k dlouhotrvající inverzi. Tělo je tak uvězněno ve velmi nepříznivých podmínkách, na které není schopno se dostatečně adaptovat. S jakými obtížemi se pak můžete setkat?
.jpg)
Příznaky dlouhodobého stresu
Mez ty vůbec nejčastější patří:
- nervozita, třes rukou;
- návaly horka, pocení (způsobené zvýšením krevního tlaku);
- nevolnost, průjem, časté močení;
- poruchy nálady, úzkosti, deprese;
- nespavost (v noci) kombinovaná s ospalostí během dne;
- bolesti hlavy;
- kožní problémy (zejména akné);
- poruchy menstruačního cyklu;
- obtížně kontrolovatelný nárůst váhy.
Nemalé komplikace přináší takový stres sportovcům, kteří přichází s otázkou…
Jak stres ovlivní tréninkové výsledky?
Ve vážnějších případech zcela zásadně. Vlivem stresu, se totiž objevuje:
Jestliže jste se dříve na trénink těšili, do fitka jste přicházeli plni energie a očekávání, můžete se díky stresu snadno dostat do situace, kdy pro vás cvičení bude nutným zlem.
Tělo ve stresu nefunguje v běžném režimu, je vystaveno dlouhodobé zátěži a není tedy divu, že když se přidá ještě zátěž tréninková, organismus regeneruje obtížně, narůstá riziko zranění, potréninková bolest svalů je výraznější a déletrvající.
- rychlejší nástup vyčerpání
Nejste prostě připraveni podat obvyklý výkon, nemálo sil spotřebujete ke zvládnutí každodenních úkonů, stres ovlivní metabolické procesy, včetně produkce energie.
Existuje řešení?
Ideální by samozřejmě byla naprostá eliminace stresových podnětů, ale to je bohužel v současné době zcela utopistická představa. V podstatě se vám nabízí:
- omezení stresových podnětů;
- efektivní zvládání stresu.
Obojí je spolu úzce propojeno. A vždycky musíte vycházet ze svých individuálních možností. Řada lidí čelí velkému stresu v návaznosti na svoji profesi. Někdy je samozřejmě možné upravit harmonogram, naplánovat deadliny a celkově si denní režim nastavit tak, aby to pro vás bylo méně stresující. Ale ne vždycky jste vy sami těmi, kdo v práci určuje pravidla. Pak samozřejmě pomůže, když náročné zaměstnání doplníte volnočasovými aktivitami, které vám pomohou stres lépe zvládat, a celkově upravíte svůj životní styl.
Stres pod kontrolou
Pokud něco škodlivého ze svého života nemůžete odstranit, je vždycky dobré nad tím získat kontrolu. V případě stresu to není nijak snadné, ale s potřebnou dávkou trpělivosti a sebedůvěry, budete záhy na dobré cestě.
Vaši schopnost pracovat se stresem ovlivňují:
- geny – každý člověk má geneticky zakódováno, zda stresu snáze podléhá, nebo je naopak překvapivě odolný;
- vztahy – když stres v práci vyvážíte pohodovým rodinným životem, bude to samozřejmě něco úplně jiného, než když jde člověk z náročného zaměstnání domů do další „bitvy“;
- strava – některé potraviny a nápoje mohou stres podpořit a zhoršit jeho psychické i fyzické projevy, do této skupiny patří především:
- káva: kofein prokazatelně snižuje schopnost vyrovnat se se stresem, zvyšuje nervozitu, může způsobit nespavost, a navíc redukuje hladinu hořčíku a vitaminů skupiny B;
- pokrmy s vysokým podílem cukrů a tuků: cukr sice slouží jako okamžitý zdroj energie a dočasně může stres zmírnit, ale poté následuje nepříjemný propad. Nasycené tuky jsou zase na základě provedených výzkumů spojovány s vyšším rizikem depresí;
- alkohol: nenechte se zmást prvotním účinkem, z dlouhodobého hlediska vede řešení stresu alkoholem ke zcela opačnému efektu.
- výživové doplňky – aby organismus lépe zvládal stavy způsobené stresem, potřebuje být v celkové harmonii, co se týče jednotlivých živin. Některé látky se ovšem z těla vlivem stresu vylučují ve zvýšené míře a měli byste je v adekvátních dávkách doplňovat. Pozornost věnujte hlavně:
- esenciálním mastným kyselinám, které příznivě ovlivňují nervovou soustavu a činnost mozku
- vápníku, který zmírňuje řadu příznaků stresu, ať jde o tenzi ve svalech, či stavy úzkosti;
- vitaminům skupiny B kvůli jejich schopnosti podpořit metabolické procesy;
- vitaminu C, protože posiluje imunitu i schopnost regenerace;
- hořčíku, který ovlivňuje činnost hormonů i produkci energie, napomáhá uvolnění svalů a tlumí stavy úzkosti. Je vždy dobré vybírat suplement obsahující kvalitní, dobře vstřebatelnou formu hořčíku
- vhodné jsou samozřejmě i některé látky ze skupiny fytonutrientů, které ve vhodných kombinacích nabízí opravdu efektivní účinky, harmonizují mentální procesy, zlepšují schopnost koncentrace a vaše šance zvládnout i silný dlouhodobý stres.
- fyzické aktivity – nedostatek pohybu jednoznačně nahrává stresu, a naopak pravidelným tréninkem můžete stres účinně zmírnit.
- odpočinek – umění odpočívat dnes lidem často chybí, zdá se to být nepochopitelné, ale zamyslete se nad tím, kolikrát jste už třeba leželi v posteli, ale hlavou vám stále letělo, co musíte stihnout, jaké úkoly splnit atd.
Zkrátka a dobře, stres ze svého života nevyženeme, ale docela určitě se ho můžeme naučit kontrolovat a účinně redukovat prostřednictvím zdravého životního stylu a za pomocí vhodných výživových doplňků.
Autor: Kateřina Gotzová
