Přemýšleli jste někdy o tom, proč lidé na tutéž dietu reagují odlišně? Proč může jedna osoba jíst, co chce, a nikdy nepřibere, zatímco jiná nabírá jen pouhým pohledem na sladké? Můžeme skutečně tvrdit, že je to genetikou?
Koneckonců, genetika naší společnosti se v posledních padesáti letech nijak drasticky neměnila. Dá se tvrdit, že máme zhruba stejné geny jako naši prarodiče, ale oni s nadváhou zdaleka tak nebojovali.
Tyto otázky mátly a frustrovaly ,dietáře‘ i praktikanty zdravého životního stylu po celá desetiletí. Proč je celá situace tak matoucí? Není snad samozřejmostí, že každý člověk je jedinečný, a proto je jasné, že bude jeho přístup k potravě jiný? I když se to může zdát jako logický postup, není to běžnou praxí. Ve skutečnosti se ti samí lidé, kteří tvrdí, že jsou odborníci na výživu, snaží na všechny nasazovat stejná pravidla a stejný přístup a ono to nefunguje.
Vždyť na světě existují lidé tolika tvarů a velikostí. Je vlastně úžasné, když si uvědomíte, že z téměř 7 miliard lidí na naší planetě neexistují 2 lidé, kteří by byli fyzicky identičtí.
Dokonce i dvojčata se mohou lišit tělesnou stavbou, chováním i tím, co mají nebo nemají rádi. Ve skutečnosti jsme různí nejen tím, jak vypadáme, ale i tím, jací jsme. I když všichni nepochybně sdílíme nějaké společné rysy a metabolické tendence, předpoklad, že budeme čerpat stejný užitek ze stejné stravy, je poněkud krátkozraký.
Když většina lidí myslí na diety, vybaví si automaticky kalorie a hubnutí. Tento způsob myšlení není úplně prospěšný hned z několika důvodů. Jen kalorií existuje mnoho typů – pokud jde o tělo, všechny kalorie nejsou stejné. Existují kalorie z tuku, sacharidů i bílkovin a kalorie v nich obsažené přinášejí různý obsah stopových živin.
Kalorie z různých zdrojů působí na tělo jinak. Stejně tak existují různé kalorie, které spalují. Když se mluví o dietě, většina lidí se snaží spálit kalorie z tuku. Mluvit o kaloriích a hubnutí všeobecně nemá smysl. Všechny kalorie jsou pak považovány za stejné a ignorují se odlišnosti, ve kterých lidé tuk spalují. Je proto za potřebí nové pojetí kalorií i ztráty hmotnosti.
Hormonální model hubnutí může tedy pomoci, protože tím lze vysvětlit změny, které lidé vidí ve výsledcích během různých diet. Pokaždé, když člověk jí, uvolňují se hormony do těla. Typ spotřebovaných kalorií přímo určí uvolněné hormony. Například škrob nebo cukr jsou hlavními stimulanty inzulínu stejně tak, jako protein. Protein je ale také hlavním stimulantem hormonu jménem glukagon. Jedná se o velmi zásadní informaci. Inzulín je hormon ukládání tuku, ale také hormon, který snižuje hladinu cukru v krevním oběhu. Takže nehledě na příjem kalorií, přebytečný inzulín způsobí ukládání do tukových zásob, jako bychom byli v kalorickém nadbytku.
Glukagon zvyšuje hladinu cukru v krvi a může nepřímo ovlivnit metabolismus tuků. Kalorie bílkovin a sacharidů ale ovlivňují hormonální biochemii zase úplně jinak. Volba typu a kvality potravin, které jíte (vzhledem ke složení vašeho těla), rozhoduje velmi mnoho!
Nebylo by hezké, kdyby existoval způsob, kterým byste se pouhým pohledem do zrcadla dozvěděli, co potřebujete právě vy a jaká dieta může být ta pravá? Do jisté míry je to možné. Všichni jsme slyšeli o typu postavy, jako je „jablko“ a „hruška“. Tyto termíny jsou odkazem na různé typy lidí a na to, kde se jejich tuk ukládá. „Jablka“ ukládají tuk v břiše nebo bránici, zatímco „hrušky“ skladují vše v dolních partiích.
Existují i jiné typy ukládání tuku. Někteří lidé mají tendenci mít velké tukové zásoby na bocích nebo na zadní straně paží. Některým lidem se ukládá tuk jako tzv. madla lásky a některým v přední části břicha. Někdo skladuje tuk na zadní straně nohou, jiný na horní části zad. A samozřejmě mnoho lidí ukládá tuk po celém těle bez zjevného rozdílu. S největší pravděpodobností již víte, kde máte tendenci ukládat tuk vy. Ale co je příčinou tohoto specifického ukládání?
Hormony řídí nejen to, jak tělo použije potravu jako palivo, ale také mohou hrát roli v tom, kde na těle se tuk uloží.
Doufejme, že začínáte vidět problém. Každý z nás má v těle jedinečné hormonální uspořádání. Někteří z nás mají vyšší hladinu inzulínu a nižší vliv katecholaminů nebo citlivost. Někteří z nás mají více dominantní estrogen, jiní mají vysokou hladinu testosteronu. A pak ještě existuje pár lidí s jedinečným hormonálním charakterem... a věci se ještě více komplikují.
Studie zveřejněná v květnu roku 2007 v 16. vydání časopisu „Journal of American Medical Association“ ukazuje, co jsme věděli vždy. Tato studie potvrzuje, že rozhodujícím faktorem pro úspěch nebo neúspěch diety je hormonální reakce v těle. Cílem bylo použít dvě diety, které ovlivnily inzulín odlišně, a poté sledovat výkony u lidí s rozdílnou inzulinovou reakcí.
Diety, které byly porovnávány, byly nízkosacharidová (40 % sacharidů a 35 % tuku) a s nízkým obsahem tuku (55 % sacharidů a 20 % tuku). V této studii byli porovnáváni jedinci s typem postavy „jablka“ (jednotlivci, kterým se ukládá tuk v první řadě v oblasti středu těla) a „hrušky“ (lidé, kteří mají tendenci k ukládání tuku do boků a stehen). „Jablka“ vylučovala po jídle více inzulinu než „hrušky“. „Jablka“ zhubla více dietou s nízkým obsahem sacharidů a váhu si udržela po dobu 18 měsíců. „Hrušky“ hubly na obou dietách tak dlouho, dokud byly kalorie sníženy. „Hrušky“ hubly pomaleji a měly tendenci rychleji váhu nabrat. Tato studie tedy ukazuje, že tvar těla a hormony mohou hrát roli v reakcích na diety.
Nechte se od nás inpirovat skvělými fitness recepty!
© 2025 BodyHunters
